Advent a Vánoce (listopad - prosinec)

Vánoce a s nimi spojený advent jsou svátky sounáležitosti, lásky a očekávaní a pro většinu lidí také jedním z nejkrásnějších a nejoblíbenějších období roku. Spolu s Velikonocemi jde o jeden z hlavních svátků v křesťanském církevním roce. Základem vánočních svátků je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Váže se k nim také spousta zvyků a tradic.

Historie Vánoc

Tradice českých Vánoc mají své počátky v době pohanské. Dříve lidé byli těsně spjati s přírodou a koloběh v přírodě souvisí se sluncem, které je symbolem životadárné síly. V této době připadá na 21. prosince zimní slunovrat. Když ještě neexistoval křesťanský kalendář, byl tento den pro lidi nejpřirozenějším začátkem nového roku. Křesťanský kalendář stanovil začátek roku na 1. leden. Vliv křesťanství začal potlačovat pohanství, avšak mnoho zvyků a pověr přetrvalo dodnes, některé původně pohanské symboly byly převzaty křesťanstvím a tyto zvyky vyjadřovaly touhu a víru v lepší život. To je hlavní smysl i křesťanské filosofie, do této doby zasadili křesťané narození Ježíše, jenž symbolizuje právě nový a lepší život.

Advent

Vánoce začínají adventem. Adventní období začíná čtyři týdny před Štědrým dnem první adventní nedělí, zvanou Železná. Druhá adventní neděle se nazývá Bronzová, třetí je Stříbrná a čtvrtá je Zlatá. Jde o období církevního původu a v překladu z latiny znamená slovo Advent "příchod". Byla to doba očekávání příchodu Ježíše na svět.
Z křesťanského hlediska je to doba přísného půstu a zákazu veselí, tance a zpěvu. Dříve se kromě ryb nesmělo jíst žádné maso. Adventní půst končil s východem první hvězdy v podvečer Štědrého dne.

Postupně se období adventu naopak stalo obdobím hodování. Na tradičních adventních trzích se prodávaly husy, pivo, medovina, figurky do betlémů, celé betlémy, jedlé hračky (čert ze sušených švestek, ježek, král z jablka a křížal) a tradiční trdelník. Nesměly chybět kejklíři nebo muzikanti, kteří zpívali náboženské i lidové písně.

Zvyky a tradice

Na venkově se zachovaly zvyky spojené s ohněm a přírodou. Ověšování venkovních stromků bylo výrazem úcty k živé přírodě a nadějí na opětovný příchod jara. Oheň měl pro předky zvláštní význam, symbolizoval slunce a chránil před zlými mocnostmi. Dodržovala se tradice vánočního polena, kdy se na dno krbu dal těžký dubový špalek. Tam doutnal po celý rok, vytáhl se na Tři krále, rozdrtil se na prach, který se pak sypal na pole, aby byla bohatá úroda. Lidé si při večerech u svíček vyprávěli příběhy plné strašidel a nadpřirozených bytostí. Také se dodržovaly tradice vázání povřísel, strouhání loučí nebo šindelů a předení. Nekonaly se svatby a zábavy, prostý lid si zpestřoval večery zábavami u kolovrátku nebo při draní peří.

Adventní věnec

Nejznámější tradicí pro předvánoční období je dnes vázání adventního věnce, který nám ohlašuje příchod Štědrého dne. Věnce se začaly zdobit až v první polovině 19. století. Dříve se vyřezávaly ze dřeva a barvily se nazeleno, později se začalo používat čerstvé chvojí. Tradičními barvami věnce jsou zelená a červená. Zelená symbolizuje přírodu, červená barva krev Ježíše prolitou za spásu světa. Na adventním věnci nesmí chybět čtyři svíčky. Měly by být fialové, protože je to liturgická barva adventu. Každá z nich symbolizuje jednu adventní neděli a jejich světlo symbolizuje příchod Krista.

Adventní kalendář

Další tradicí je čokoládový adventní kalendář, který dostávají většinou děti, aby čekání na Štědrý den nebylo tak dlouhé. První tištěný adventní kalendář vznikl v roce 1908 v Německu. Kalendář se jmenoval V zemi Ježíškově a byl vystřihovací. Kalendáře znázorňovaly výjevy z bible. Nejdříve se vyráběly jen z papíru a bez okének, dnes se vyrábí s okénky s čokoládou nebo z perníku.

Cukroví

Dalším zvykem je pečení vánočního cukroví. Původ pečení sahá do pohanských dob, cukroví mělo funkci obřadní a ochrannou. Kulaté cukroví symbolizovalo slunce, pekla se také rituální zvířátka, která se zavěšovala na dveře domů, chlévů a na ovocné stromy. Cukroví chránilo před zlými duchy a rozdávalo se členům rodiny a chase. Dnes se pečou perníčky, rohlíčky, linecké a další druhy cukroví.

Přípravy na Štědrý den

V dnešní době k tomuto období patří nejen adventní věnec, adventní kalendář a pečení vánočního cukroví, ale také přípravy na Štědrý den. Uklízí se domácnost, zkrášluje se celý domov, který voní jehličím, hřebíčkem, vanilkou nebo purpurou, vyrábí se svícny a jiné dekorace, které nám navodí vánoční atmosféru. Rozesílají se vánoční a novoroční přání, pořizují se dárky pro rodinu a přátele, nesmí chybět vánoční stromeček a kapr.

Kromě toho se v tuto dobu konají různé vánoční akce, koncerty nebo vánoční trhy, kde můžeme zakoupit vánoční ozdoby, prskavky, betlémy, keramiku, jmelí, teplý punč, kaštany, trdelník a mnoho dalších symbolů Vánoc.

Po dlouhých přípravách se těšíme na Štědrý den, Boží hod vánoční a Svátek sv. Štěpána.

Vánoční období končí 6. ledna na svátek Tří králů, kdy odstrojujeme vánoční stromek a sklízíme vánoční výzdobu.