Letnice (květen - červen)

Letnice jsou pohyblivé svátky, protože připadají na padesátý den po Božím hodu Velikonočním. Jsou to svatodušní svátky, pro křesťany znamenají Letnice seslání Ducha svatého a vznik církve, pro jiné začátek sklizně.

V sobotu před svatodušními svátky se doma uklízelo, zdobily se svaté obrázky a za okna se zastrkovaly zelené větvičky. Na Šumavě chlapci večer na návsi práskali biči, aby zahnali čarodějnice.

V neděli svatodušní se konaly církevní oslavy a mše, světila se křestní voda, provádělo se křtění a biřmování.

Pondělí svatodušní patřilo lidovým tradicím. Mladí se přestrojili za krále a královnu a pomocí družiny se vyjednávala jejich svatba. Vesnicí procházel průvod, který se zastavil u každého stavení a vtipně chválil nebo haněl hospodáře a jeho rodinu. Hrály se různé scénky nebo se četly vtipné verše. Obvykle skončila tato tradice útěkem krále a jeho stíháním, pak se konaly závody koní. K pohoštění se podávaly buchty a koláče.

Jízda králů je asi nejznámějším zvykem v době Letnic. S těmito svátky ale nemá nic společného. Jízda králů probíhá tak, že si vesnice zvolí krále a uspořádá průvod a jízdu. Krále volí místní chasa a většinou je zvolen mladý chlapec z rodiny váženého obyvatele vesnice. Rodina krále zajišťuje pro celou vesnici pohoštění. Král musí při jízdě mlčet, proto má v ústech růži. Jede na koni ozdobeném květinami a stuhami. Družinou krále jsou chlapci ze vsi, kterým je ten rok osmnáct let. Každý chlapec se tak účastní jízdy králů pouze jednou za život. Všichni účastníci jsou oblečeni v krojích.

Čištění studánek je dalším známým zvykem v době Letnic. Naši předci chovali ke studánkám velkou úctu. Čištění studánek mohly provádět jen nevinné dívky, které na okraj studánky položily věneček ze zimostrázu a brusinek a do vody vhodily drobečky ze svátečního pečiva. Vodu ze studánky nabírali do džbánku a rozlévaly ji do všech
stran.

Pranostiky pro tyto svátky:

Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.