Posvícení (3. říjnová neděle po svátku sv. Havla)

Posvícení znamená totéž co "posvěcení" a je to vzpomínková slavnost na posvěcení kostela v dané lokalitě. Původně se slavilo právě ve výroční den posvěcení kostela. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení - jednalo se o nepracovní dny - nařídil Josef II. po celé zemi slavit posvícení 3. říjnovou neděli po svátku svatého Havla, proto se používá pojem "Havelské posvícení". Tam, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. Havelské posvícení, jinak obce většinou přešly k oslavám na den data posvěcení kostela.

Na posvícení se pečou posvícenské koláče a hnětýnky, konají se taneční zábavy nebo průvody s maskami.

Hnětýnky se vykrajují z těsta ve tvaru kytiček, koleček a srdíček nebo se dělají v malých formičkách ve tvaru báboviček. Zdobí se čokoládou a cukrovými kytičkami, srdíčky a podobně. Děvčata je dávala chlapcům jako dárek za tanec o posvícenské zábavě.

Na Slovácku se posvícení říká "hody" a celý svátek organizuje zvolený mládenec a dívka, tzv. stárek a stárka.

Pranostiky pro tento den:

Suchý Havel oznamuje suché léto.

Nalévá-li Havel, bude horké léto.

Svatý Havel češe poslední jablka.

Na svatého Havla hleď bys měl zelí doma.

Svatý Havel do zelí zajel.

Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.

Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.