Sklizňové slavnosti (září - říjen)

Dožínky (obilí)

Jsou to slavnosti spojené s oslavou ukončení žní. Děvčata upletla velký věnec z klasů obilí a do věnce zaplétala ovoce, koláče a cukroví. Spolu s tímto věncem pak děvčata doprovázela z pole do dvora poslední vůz zvaný "baba". Věnec nesla většinou nejmluvnější žnečka, ostatní nesly ozdobené hrábě. V průvodu také byli dva chlapci a dvě dívky. Měli na svém oděvu našitou slámu s klasy směřujícími od pasu nahoru a od pasu dolů a na hlavě měli věnec z obilí. Říkalo se jim "živé snopy." Před hospodářstvím se průvod zastavil a dívka, která nesla věnec, zvolala: "Panímámo zlatá, otvírejte vrata, neseme Vám věnec ze samého zlata!" Hospodář s panímámou otevřeli vrata, aby vyslechli přání průvodu: "Se srdečným přáním a vážným vinšováním vstoupili jsme do příbytku Vašeho. Pantáto a panímámo, to Vám vinšujem, aby Vás Bůh ještě mnohá léta ve zdraví a čerstvosti zachovati ráčil, tak abyste ku potěšení a oblažení ještě hodně hojnech žní požívati mohli." Hospodář pak obdaroval průvod penězi a panímáma nabídla občerstvení.

Konopická (len, dříve konopí)

Jsou to slavnosti spojené s oslavou konce sklizně lnu, původně konopí. Dříve se konala na přelomu září a října, místy nahradila dožínky. V posledních letech bývá pořádána převážně v druhé půli srpna. Konopickou pořádají dívky nebo ženy. Původně to bylo jejich právo na zábavu po těžké práci, protože sklizeň lnu a konopí měly na starost právě dívky a ženy.

Hlavními postavami této slavnosti jsou Konopička a Konopičák. Ženy se sejdou v jedné chalupě, kde ozdobí máječek a hospodyně je pohostí. S máječkem pak jde průvod za Konopičákem, který je ve vikýři a je oblečen jako řemeslník, někdy bývá "v domácím negližé". Okolo něj je nepořádek a nářadí na klepání kosy nebo na opravu bot. Když je dohazovačem přemluven k ženění a k tomu, aby se vydal za nevěstou, rychle se převlékne do vtipného kostýmu "ženicha ve fraku".

Konopička je zpravidla muž humorně přestrojený za ženu. Žena u své boudy předstírá práci - přede nebo vyšívá. Když přijde průvod k boudě, Konopička se do ní schová, protože se bojí lidí. Na řadu přichází přemlouvání Konopičky k tomu, aby si vzala Konopičáka za muže. Ta ho pak pustí k sobě do boudy, když on vyleze, ona se zase začne schovávat do boudy, proto jí dohazovač boudu zapálí a Konopičák si odvádí ženu na vyzdobený vůz. Průvod se přesune k hospodě. Muži převlečení za kněze a ministranta oddávají Konopičáka a Konopičku, sváží jim ruce lnem nebo slaměným povříslem, namáčí slaměnou štětku do hrnce s vodou a kropí s ní svatebčany i diváky. V hospodě se zpívá a tancuje, Konopičák tancuje s Konopičkou sólo a následuje parodie obřadu selské svatby. Máječek se pak obvykle vydraží. Zábava pak pokračuje do pozdních nočních hodin.

Aktéři si vymýšlejí texty sami, často se improvizuje. Rozhovor Konopičáka s dohazovačem většinou zahrnuje také narážky na aktuální dění ve vsi a humornou kritiku, která se nebere vážně.

Vinobraní (víno)

Je to slavnost spojená s oslavou zakončení sklizně vinné révy. V krajích, kde byly vinohrady, patřilo vinobraní k největším svátkům roku, zvláště pokud byla velká úroda vína.

Dočesná (chmel)

Je to slavnost spojená s oslavou dočesání posledního chmelového štoku.