Štědrý den (24. prosince)
05.12.2015 13:49
Třesu, třesu tímto plotem,
všichni svatí mým životem.
Kde je můj milý dnes,
Den, na který se těší už při Adventu snad všichni dospělí a děti ještě více. Všeobecně se má za to, že se v tento den narodil Ježíšek, ale není tomu tak, protože se narodil až o den později, na Boží hod vánoční. Ve většině domácností tento den svítí Betlémské světlo, peče se vánočka, zdobí se vánoční stromeček, věší se jmelí, staví se betlém, poslouchají se koledy a připravuje se vše na slavnostní večeři i na samotný večer, při kterém se nadělují dárky. Každá tato tradice má svou historii a symboliku.
Betlémské světlo
Přináší nám štěstí a zdraví do příštího roku. Zvyk předávání Betlémského světla se začal šířit podle italské pověsti. Na jednu křižáckou výpravu se do svaté země vydal mladík z Florencie a slíbil, že pokud se vrátí, donese plamének ohně z Betlémské baziliky. Po třech letech se vrátil do Florencie se zapálenou svíčkou v ruce. Zvyk předávání Betlémského světla je starý asi 20 let. V Betlémě se zapálí světlo, které putuje celou Evropou do všech větších měst.
Vánočka
První zmínka o vánočce pochází z 16. století. Původně ji směli péct jen pekaři, od 18. století nechybí na žádném štědrovečerním stole. Tvarem připomínala Ježíška v povijanu a věřilo se, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami. Pokud se vánočka srazila nebo připekla, znamenalo to neštěstí.
Vánoční stromeček
Je spousta legend, jak vznikl, ale skutečný původ nikdo nezná. Jedna z nich říká, že jako první stromek ozdobil v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich pro své štědrovečerní hosty tak, jak ho znal z rodného Bavorska.
Tento zvyk postupem času zlidověl. Naši předci stromek zdobili přírodninami - jablíčky, oříšky, šiškami nebo plody mochyně, dále cukrovím, perníčky nebo preclíčky či křížalami. Ozdoby se vyráběly ze dřeva, ořechových skořápek, zrní, kukuřice, koření, slámy, šustí. Foukané skleněné baňky se objevily až koncem 19. století a vyráběli je čeští skláři.
Jmelí
Bylo součástí již pohanských obřadů a je s ním spojena řada pověr. Věřilo se, že zavěšené jmelí na lustru nebo nade dveřmi přináší do domu štěstí a lásku, chrání proti zlým duchům a čarodějnicím a že ochraňuje obydlí před bleskem a ohněm. Jeho kouzelné účinky se umocní tím, že jmelí je darované. Čím více bobulek jmelí má, tím více štěstí má obdarovaný v dalším roce. Líbání pod jmelím pochází z dob Keltů, kteří věřili, že jmelí zajišťuje plodnost a lásku.
Betlémy
Jejich zakladatelem je František z Assisi. První jesličky ve Střední Evropě byly vystaveny v Praze už v 16. století. Z Prahy se pak tento zvyk začal šířit do dalších kostelů v Čechách, církev je však nechtěla uznat jako atribut Vánoc, proto je začali lidé vyrábět sami doma např. ze slámy, papíru, dřeva, těsta, perníku, kukuřičného šustí nebo vosku. Znázorňují místo, kde přišel na svět Ježíšek.
Hlavními atributy jsou vždy jesličky s děťátkem, Panna Marie, sv. Josef, oslík a voleček. Jsou u nich např. Tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar, pastýři s ovečkami a další postavy ze života. Nesmí chybět anděl a betlémská hvězda letící noční oblohou.
Koleda
Toto slovo má více významů: vánoční píseň, obcházení domovů - koledování, dárek nebo pohoštění pro koledníka a také dřívější označení pro dobu od Štědrého večera do Nového roku či do svátku Tří králů. Původ slova je velmi nejasný, existuje spousta variant. Jednou z nejznámějších koled je "Narodil se Kristus Pán", vznikla z latinské duchovní písně a objevuje se již ve starých zpěvnících z 15. století.
Štědrovečerní večeře
Nejdříve musela hospodyňka stůl vydrhnout a vykouřit jalovcem. Při prostírání dala do jednoho rohu stolu pecen chleba, aby rodina měla stále co jíst, do druhého rohu košíček se vším, co se urodilo, aby byla úroda další rok, do třetího rohu patřila mince, aby byl blahobyt a do čtvrtého rohu něco pro domácí zvířata, třeba misku se zrním. Pod talíře pak dávala rybí šupiny, aby bylo po celý rok dost peněz. Stůl se omotal provazem, aby chránil ovce před vlky a dům před zloději.
Večeře obvykle začínala motlitbou, kterou se děkovalo za hojný rok, vzpomnělo se na své mrtvé a požádalo o zdraví do roku příštího. Potom se rozkrajovalo jablíčko, které věštilo zdraví nebo nepříjemnosti. Večeře bývala vždy bohatá a obsahovala několik chodů, například opekance s medem nebo česnekem, šípky či bylinkami, houbová, hrachová nebo čočková polévka, černý kuba, chlebové topinky s česnekem, prosná, krupičná nebo hrachová kaše, čerstvé nebo sušené ovoce, muzika - rozvařené ovoce na hustou kaši, med, ořechy, jablka.
Výjimečně se jedla ryba, která však nebyla příliš oblíbená, protože to bylo jediné maso, které se mohlo jíst v postní době, která končila právě Štědrým dnem. Až v 19. století se stal kapr hlavním pokrmem při štědrovečerní večeři. Dříve se upravoval načerno, například s ořechy, perníkem nebo švestkami.
Až Magdalena Dobromila Rettigová vymyslela smažený kapří řízek, který je spolu s bramborovým salátem a rybí polévkou dnešní typickou štědrovečerní večeří.
Vánoční dárky
Tato tradice sahá až do středověku. Malé děti dostávaly červená jablíčka jako symbol zdraví, hračky, hadrové panenky, dřevěné koníky, čokoládu či oříšky.Tradičním darem byla zlatá mince, kterou obdarovaný držel po celý večer v ruce, aby měl bohatý život.
Průběh Štědrého dne
V dnešní době se již všechny zvyky a tradice nedodržují, některé však zůstaly. Během dne by se měl dodržovat přísný půst, odměnou je nám zlaté prasátko, které večer uvidíme. Tak si naši předkové představovali slunečního boha, tedy symbol hojnosti. Věřili, že pokud po postní době snědí kousek vepřového masa, i oni přijmou část síly slunce.
V odpoledních hodinách bývá často zvykem jít na procházku. Můžeme jít třeba do lesa přilepšit zvěři do krmelců nebo můžeme navštívit své příbuzné. Nezapomínáme ani na naše již pochované předky a zajdeme na hřbitov položit svícen a rozsvítit světýlko.
Celodenní půst končí štědrovečerní večeří, která může začít až s první rozzářenou hvězdičkou na nebi. U stolu se zpravidla schází celá rodina. Pokud je někdo sám, obvykle tráví tento večer u svých známých. Prostírá se sudý počet talířů, aby se v rodině nic zlého nestalo. Od večeře by nikdo neměl vstávat. Pod talíře se dává šupina z kapra, kterou si pak schováme do peněženky, aby se nás peníze držely celý rok. Na stole by neměla chybět ani mísa s ovocem a ořechy.
Po slavnostní večeři přichází na řadu některé další zvyky, které se v rodině dědí z generace na generaci. Věřilo se, že právě Štědrý den je osudovým, proto jsou zvyky většinou spojené s věštěním. Pak se rodina sejde u stromečku, kde se rozbalují dárky, o které si děti napsaly Ježíškovi, a které jim také Ježíšek nadělil pod stromeček. Ten přichází do našich domovů právě tento večer, aby kromě nadělení dárků také zapálil svíčky na stromku a odlétl dříve, než dozní cinkání zvonečku. U rozsvíceného stromečku se zpívají koledy, například Narodil se Kristus Pán, Veselé vánoční hody, Nesem Vám noviny, Tichá noc, Půjdem spolu do Betléma, Dej Bůh štěstí, Pásli ovce Valaši a mnoho dalších známých či méně známých koled. Štědrý den pak vrcholí půlnoční mší v kostele, jejíž součástí jsou pastýřské zpěvy, tzv. pastorely a také Česká mše vánoční od Jana Jakuba Ryby.
Po Štědrém dnu vánoční svátky pokračují, následují z křesťanského hlediska velmi důležité dny, kterými jsou Boží hod vánoční a Svátek sv. Štěpána.
Zvyky a tradice spojené se Štědrým dnem:
Nesmělo se zametat, zvedat spadlé předměty, bílit, prudce vstávat od stolu, šít, plést, vázat, tkát a podobně, aby nebyly zraněny duše zemřelých předků, které by se pak mohly mstít.
Hospodyně nesměly šít, protože by se dětem vypíchaly oči.
Nemělo by se nic prodávat, půjčovat, kupovat, kýchat nebo sedět naproti dveřím.
Třesení keřem či plotem odhalilo, ze kterého směru bude ženich pocházet. Při tom se říkalo:
Třesu, třesu tímto plotem,
všichni svatí mým životem.
Kde je můj milý dnes,
ať mně tam zaštěkne pes.
Ráno se lidé chodili mýt ke studni či potoku, aby byli po celý rok zdraví.Do země a pod stromy se zakopávaly zbytky jídla, aby půda byla úrodná a stromy dobře plodily.
Krávy dostávaly pečivo, aby dobře dojily.
Klepalo se na včelí úl, aby se včelky dožily jara.
Slepice dostávaly pšenici, hrách a ječmen, aby dobře nesly.
Kohoutovi a houserovi se dával česnek, aby byli zdraví a odvážní.
Během dne se dodržoval přísný půst, Ti, kteří ho dodrželi, večer uviděli zlaté prasátko.
V kostele se zapalovalo kadidlo a doma františky jako očistný rituál.
Říká se, že tento den se nesmějí hrát karty a chodit do hospody.
Hospodyně nesměly vstávat od štědrovečerní večeře, protože by slepice neseděly na vejcích.
Rozkrajují se jablka. Pokud má jádřinec tvar kříže, věští to nemoc nebo dokonce smrt. Pokud má jádřinec tvar hvězdičky, znamená to štěstí nebo majetek.
Z ořechových skořápek se vyrábějí lodičky, do kterých se dá svíčka, položí se na vodu a podle jejich chování se věští, jak se komu povede v příštím roce.
Do studené vody se lije roztavené olovo a po ztuhnutí olova ve vodě se podle tvaru věští události pro další rok.