Svátek svatého Martina (11. listopadu)

Tento svátek slavíme jako vzpomínku na den pohřbu sv. Martina.

Martin Tourský byl podle legendy proti své vůli přijat k římskému císařskému jezdectvu. Za jedné chladné noci potkal promrzlého žebráka, proto mečem rozetnul svůj plášť a jednu polovinu pláště mu dal. Druhý den se mu zjevil Kristus oděný právě do této poloviny pláště. Proto bývá zobrazen na koni právě s polovinou pláště a s žebrákem.

Po této události se Martin chtěl stát mnichem, proto odešel z vojny do Francie, kde založil klášter. Lidé si ho oblíbili a chtěli ho zvolit svým biskupem. To Martin nechtěl, proto když pro něj občané přišli, schoval se. Martina ale svým kejháním prozradily husy a nakonec se stal biskupem. Podle další legendy husy svým kejháním rušily Martina při kázání tak, že je za to odsoudil, aby v den jeho svátku skončily na pekáči.

Proto k tomuto svátku neodmyslitelně patří právě Svatomartinská husa. Dříve se při hostině o pečínku podělil pán se svými poddanými. Nejnižší sluha dostal křídlo, vyšší sluha dostal stehno a pán si nechal zbytek.

Při svatomartinských hodech se věštilo z husích kostí. Pokud byly bílé, měla být zima na sněhu, tmavé kosti předpovídaly teplou a blátivou zimu.

Na svatého Martina vrcholily poslední radovánky před přísným adventním půstem. Úroda byla sklizena, proto se popíjelo a hodovalo s poddanými, kteří na zimu odcházeli ze statku, a uzavíraly se nové pracovní smlouvy. Na stole nesmělo chybět Svatomartinské pečivo, tzv. podkovy svatého Martina plněné ořechy nebo mákem, nebo svatomartinské rohlíky či rohy. Pečivem se obdarovávali čeledíni a děvečky, kterým právě končila služba.

Majitel vinice v tento den zval také své sousedy a vinaře, aby společně ochutnali mladé víno, tzv. Svatomartinské víno. Tento zvyk také přetrval dodnes. Víno se otevírá právě na svátek sv. Martina v 11 hodin a 11 minut a je to první víno nového ročníku z podzimního sběru.

Pranostiky pro tento den:

Svatý Martin přijíždí na bílém koni.

Na svatého Martina kouřívá se z komína.

Na svatého Martina bývá dobrá peřina.

Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.

Na Martina s mocí vtrhne zima v noci.

Martine, Martine, zimy se bojíme.

O Martině po ledu, o Vánocích po blátě.

O svatém Martině husa nejpěkněji zpívá.

Radost Martina je hus a džbán vína.