Velikonoce (pohyblivé svátky)

Velikonoce jsou pohyblivé svátky jara. Velikonoční neděle připadá vždy na neděli následující po prvním jarním úplňku (jaro začíná 21. března).

• Květná neděle

Je to šestá, poslední postní neděle. Půst začíná Popeleční středou a končí Bílou sobotou. Trvá 40 dní + 6 postních nedělí. Po květné neděli začíná pašijový týden. Tento den se v kostele světí kočičky nebo vrbové proutky. Ty by měly ochraňovat stavení před bleskem a přinášet štěstí.

V tento den by se nemělo nic péct, protože by se na ovocných stromech neurodilo žádné ovoce. Lidé si oblékali nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Domy se vymetaly zelenými ratolestmi, aby se vymetla nemravnost a zhýralost.

Pašijový týden

Tomuto týdnu se také říká svatý nebo velký. Začínal velký úklid domácností, bílilo se, upravovala se zahrádka a okolí domů, myla se okna a připravovaly se nové šaty. Každý den v tomto týdnu má své přízvisko.

• Modré pondělí / Žluté pondělí

Tento den by nikdo neměl pracovat. Dětem začínaly jarní prázdniny, tzv. "vakace".

• Šedivé úterý

Doma se uklízelo a vymetaly se pavučiny.

• Škaredá středa (Jidáš zradil Ježíše)

Škaredá středa proto, že se v tento den Jidáš na Ježíše škaredil a žaloval. Naši předkové pekli pečivo ve tvaru písene "J".

Také se jí říkalo Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly komíny, aby se vyhnaly zlé síly, které by mohly domu škodit.

V tento den bychom se neměli mračit, jinak se budeme mračit každou středu celý rok. Jídlo by mělo v tento den vypadat nevzhledně.

• Zelený čtvrtek (poslední večeře Ježíše)

Zvony odlétají do Říma. Naposledy zvoní ve středu večer a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Místo zvonění zvonů jsou slyšet řehtačky (hrkačky), se kterými chodí děti po vsi. Chodívalo se hrkat ve 12 hodin a v 18 hodin, na Velký pátek v 6 hodin, ve 12 hodin, v 15 hodin a v 18 hodin a na Bílou sobotu v 6 hodin. 

Zelený čtvrtek byl den odpuštění, kdy bývali kající se hříšníci přijímáni mezi věřící. Lidé tento den vstávali brzy, omyli se rosou, aby nebyli nemocní. Hospodyně zametly dům před východem slunce a smetí odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Někde zvonili paličkou o hmoždíř, aby ze stavení vyhnali myši a hmyz. Hospodáři by měli tento den zasít len a hrách, aby rostlinky dobře prospívaly.

V tento den bychom měli sníst něco zeleného. Dříve jedli zelí, špenát nebo hrách. To by nám mělo dodat zdraví a sílu.

Neměli bychom se hádat a od nikoho si půjčovat, aby se nám vyhnuly všechny hádky a přišly k nám peníze. 

V noci ze čtvrtka na pátek se "otevírá země" a kdo má štěstí, může najít poklad. Ten prý označuje světýlko nebo zářící kapradí.

• Velký pátek (ukřižování Ježíše)

Tento den si připomínáme smrt Ježíše, proto byl prožíván ve znamení ticha a rozjímání. V kostelech se konají bohoslužby, kostel je vyzdoben skromně, bez květin a svící na oltáři.

Na velký pátek by se nemělo jíst maso, hýbat se zemí a nemělo by se prát a věšet prádlo.

• Bílá sobota (pohřbení Ježíše)

Tento den se neslavila mše svatá. Před východem slunce se dům vymetl novým koštětem, aby byl celý rok čistý. Hospodyně pekly mazance a velikonočního beránka, chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.

Na bílou sobotu se vrací zvony z Říma, aby odzvonily konec čtyřicetidenního půstu.

• Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční (vzkříšení Ježíše)

Pro křesťany je to nejdůležitější svátek roku, protože došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše. Lidé chodili do kostela, kde se světil beránek, mazanec, chléb, vejce a víno.

Jinak se tento den prožíval v rodinném kruhu, bez přátel a známých. Celá rodina se sešla u svátečně prostřeného stolu.

• Velikonoční pondělí / Červené pondělí

Chlapci chodí na koledu s pomlázkou upletenou z vrbových proutků ozdobenou pentlemi, vyšlehají dívky a říkají velikonoční koledy. Odměnou jim jsou malovaná vajíčka. Bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička Vám snese jiný.

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

Odpoledne bylo na vsích živo, hrály se tam různé hry o vajíčka. Chlapci ťukali vejcem o vejce a komu vajíčko prasklo, prohrál, a musel dát vajíčko vítězi. Také se koulelo vajíčky po nakloněné ploše a vyhrál ten, komu se vajíčko dokoulelo nejdále. Večer se konala muzika v hospodě.

K rozdávání vajíček se váže jedna legenda.

Ježíš se svatým Petrem chodili po světě a přišli ke statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však doma nic k snědku neměla. Najednou uslyšela kdákání slepice, běžela ke kurníku a našla vajíčko. Hospodyně upekla vejce v teplém popelu a oba nakrmila. Když se najedli a odešli, hospodyně chtěla smést pohozené skořápky od vejce, ale zjistila, že jsou zlaté. Od té doby začala rozdávat vajíčka na výročí tohoto dne.

Symboly Velikonoc

Beránek - symbol Ježíše jako oběti za spásu světa

Kříž - ukřižování Ježíše

Svíce (paškál) - znamení života

Velikonoční vajíčko - symbol nového života

Kočičky - palmové ratolesti, kterými byl vítán Ježíš v Jeruzalémě

Zajíček - symbol přicházejícího jara

Pranostiky vztahující se k Velikonocům:

• Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

• Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

• Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.

• Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.

Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

• Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

• Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

• Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

• Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.